Podzimní klasika, aneb splávek na řece
Extrémně podceňovaná rybářská disciplína, nemluvíme o ničem jiném než o plavané. Plavačka nabírá úplně jiného levelu na podzim, hladové rybky útočí na splávek neuvěřitelnou intenzitou a tom bude dnešní příběh.

Menší problém byl, že řeka Metuje má rychlejší proud, ale jsou tu i úseky kde se voda vlévá do tůní. Začal jsem na první tůni, splávek jsem házel proti proudu spíše ke druhému břehu. Na háčků jsem měl žížalu a půlku cvrčka. Když jsem zkusil hodit splávek proti proudu ale k bližší straně břehu ( nad sebe ) , přišel první záběr skoro pod nohama. Krásné zbarvený Potočák.

Druhý záběr přišel, když jsem na háčků měl jenom hlavu ze cvrčka. Po dlouhém souboji se mi ukázala u břehu plachetnice jak se říká hřbetní ploutvi Lipana. Po chvilce přišel ze stejného místa i další Potočák a malý Lipan. Ke konci jsem objevil i pár tloušťů, což ukazuje že o druhovou pestrost se není třeba obávat.Šel jsem k vodě pozdě a tak mě tlačil čas a tma mě vyhnala domů, ale na krátké vycházky bych tuto klasiku doporučil z čistím svědomím úplně každému slušnému rybáři...

Samozřejmě je třeba říct, že jsem chytal na MP Metuji a všechny hájené ryby byly co nejšetrnějším způsobem vráceny vodě
